Z historie školy
Při pohledu do minulosti nelze s jistotou určit, kdy byla škola v Kyjích založena. Již v archivních zápisech z poloviny 18. století se objevují zmínky o školním poli a chaloupce přistavěné ke dvoru, která pravděpodobně sloužila jako farní škola. Dochoval se také záznam o pozemku určeném pro učitele a z roku 1754 pochází zmínka o odměně kantorovi za přisluhování při bohoslužbách. Tyto skutečnosti nasvědčují tomu, že zde fungovala tzv. školní pastouška, do níž děti docházely především v zimních měsících. Na jaře totiž musely pomáhat s pasením dobytka.
První dochovaná písemná zpráva o škole pochází z 30. dubna 1816, kdy vikář provedl školní vizitaci. Kantorem byl tehdy František Vocel. Jednotřídní škola stála u hřbitovní zdi. Budova byla malá a vlhká, se shnilým stropem i dveřmi. Pro nedostatek místa musely některé děti sedět na zemi, což se podepisovalo na jejich zdraví. Ve škole bylo zapsáno 144 žáků, pravidelně ji však navštěvovalo pouze 99.
Nevyhovující podmínky přiměly obec k výstavbě nové školní budovy. Stavba byla zahájena v roce 1841 na dnešní adrese čp. 16, kde škola sídlí dodnes. Nová jednopatrová budova byla slavnostně vysvěcena 24. srpna 1842. V přízemí se nacházel byt učitele a pokoj pro pomocníka, v prvním patře byly dvě učebny. Do školního obvodu tehdy patřily Kyje, Hostavice, Aloisov, Štěrboholy, Malešice, Dolní Počernice a Hrdlořezy.
S rostoucím počtem obyvatel se škola postupně rozšiřovala na tří-, čtyř- a pětitřídní. Ani to však nestačilo, neboť počet žáků se pohyboval mezi 131 a 212. Od roku 1875 vedl školu řídící učitel Josef August. O rok později zde působila také Eliška Tylová, dcera významného českého dramatika Josefa Kajetána Tyla.
V roce 1878 byla škola rozšířena na tři třídy. Zemská školní rada sice v roce 1885 povolila zřízení čtvrté třídy, avšak místní farář Schlesinger spolu s knížecí správou její otevření znemožnili. Přitom jen první třídu navštěvovalo 157 dětí. Mladí učitelé ze školy odcházeli kvůli náročným pracovním podmínkám, přeplněným třídám i malému zájmu obce, církve a šlechty o rozvoj školství. Teprve v roce 1893 byla čtvrtá třída skutečně otevřena.
Ani poté však kapacita školy nestačila. Přestože obec usilovala o přístavbu, odpůrci ji opět zablokovali. Ve školní kronice se dochoval výstižný zápis:
„Tak stará škola se rozvíjela chudá a opuštěna i od těch, kteří se měli o ni starat.“
K přestavbě došlo až v roce 1912. Škola byla rozšířena na pět učeben a kabinet. Obecní kronika tehdejší situaci popisuje slovy:
„V celkem málo utěšených poměrech žila obecná škola v Kyjích před válkou. Mnoho dětí – učitelé se střídali, vábila je blízkost Prahy, ale nenalezli často vhodného bytu. A láska představitelů a občanů ke škole? Té bylo velmi málo. Deset let trvalo, než byla škola upravena přístavbou. Místní školní rada byla v zajetí dvorů, tj. jejich majitelů, a málo dbala o blaho školy. A občanstvo – chudou školu, popelku – nemělo více rádo!“
Od školního roku 1920/1921 získaly Štěrboholy vlastní školu, což vedlo ke snížení počtu žáků v Kyjích. Současně však začal rychlý rozvoj samotných Kyjí. Od roku 1922 vznikaly nové vilové čtvrti a obec se dynamicky rozrůstala. Při sčítání lidu v roce 1933 zde žilo již 5 973 obyvatel.
Ve školním roce 1932/1933 měla obecná škola pět kmenových tříd a pět poboček, tedy celkem deset tříd. To si vyžádalo další rozšíření budovy, které v roce 1931 realizoval místní stavitel Josef Slavík. V roce 1932 byla podána žádost o zřízení vlastní měšťanské školy, protože Praha odmítala přijímat žáky z Kyjí.
Dne 4. září 1932 byla slavnostně otevřena nová školní budova a od 1. října téhož roku byla povolena měšťanská škola. Jejím prvním ředitelem se stal Adolf Konopka. Ani nová budova však brzy kapacitně nestačila – disponovala dvanácti učebnami, zatímco škola měla sedmnáct tříd. Výuka proto probíhala na směny. Od září 1940 byla škola přeměněna na újezdní měšťanskou školu pro Kyje a Dolní Počernice a od září 1941 nesla název hlavní škola.
Také po druhé světové válce se škola potýkala s nedostatkem učeben. V roce 1948 byly pro výuku upraveny prostory v budově U Spudilů, kde vzniklo dalších pět učeben.
Dne 1. září 1953 vstoupila v platnost reforma školské soustavy. Národní a střední školy byly sloučeny do devítileté školy, později osmileté střední školy, a od září 1959 nesla škola označení základní devítiletá škola.
Poslední významná přestavba byla dokončena v roce 1995. Budova získala mansardovou nástavbu druhého patra, která jí dala dnešní podobu.
Dobový pohled z druhé strany rybníka
Jedna z nejstarších fotografií školy
Focení před budovou školy v roce 1938
Třída ve školním roce 1943 - 1944
Škola U Spudilů
Třída ve školním roce 1960 - 1961
Chcete-li se blíže seznámit s historií naší školy, stáhněte si almanach, který jsme vydali u příležitosti 200. výročí školy v Kyjích.